Jakmile pojmeme my lidé úmysl stát se z jakéhokoliv důvodu zákazníky jakékoliv firmy, máme před sebou jediný úkol. Musíme si onu firmu najít a kontaktovat ji. A když ji hledáme, po čem vlastně pátráme? Přece po jejím firemním sídle. Hledáme adresu, e-mail, telefon nebo nějaký jiný žádoucí kontakt, případně tam zamíříme i osobně, žádají-li si to konkrétní okolnosti. A pokud nějakou firmu hledáme, ale nenajdeme ji? Pak mají smůlu obě strany. My i ona firma. Především ale ona firma. My potenciální zákazníci, kteří nenajdeme určitý podnik, totiž můžeme najít obvykle velmi lehce nějakou podobnou nabídku od konkurence, zatímco nenalezená firma přijde nevyhnutelně o naše peníze, které bychom u ní jinak utratili.
Firmy tedy musí být k nalezení. A to nejen pro nás zákazníky, ale i pro různé úřady a kdo ví koho ještě. A tak musí mít svou adresu firemního sídla, kam se na ně lze obracet. A tak si lidé pouštějící se do podnikání nevyhnutelně shánějí nějaké to firemní sídlo ještě dřív, než začnou podnikat. Bez toho jejich podnik nemůže vůbec vzniknout.
A když někdo, kdo shání pro svůj podnik firemní sídlo, nechce utrácet za koupi vhodné nemovitosti spoustu peněz nebo dokonce ani nemá prostředky na to, aby si žádoucí nemovitost koupil? Pak se kvůli podnikání musí zařídit firemní sídlo jinak. Například tak, že se využije virtuální kancelář Ostrava kancelar29.cz. A proč právě kancelář virtuální? Jednoduše proto, že jde o pouhou adresu a nějaké ty další služby, jež získá podnikatel od majitele nějaké nemovitosti k dispozici, aniž by si takový objekt pořizoval do vlastnictví.
Podnikatel se tak sice nestává majitelem svého sídla, ale na tom přece nesejde. Podstatné je, že tím vyhoví liteře zákona a že získá kontaktní místo pro styk s veřejností, což nesmí při podnikání chybět. A je přece jedno, komu patří objekt, který se představuje jako něčí firemní sídlo. Hlavně když to funguje. A to navíc jen za pár korun.
