Je jasné, že domácí práce nepatří k oblíbeným činnostem nikoho z nás. Přesto jsou však nezbytné, pokud nechceme žít ve špíně a prachu, nehledě na to, že čistý domov působí dobře i na naši psychiku. Jsou tedy v podstatě nezbytné, což chápe prakticky každý z nás. Problémem je, že jejich rozdělení je i dnes nerovnoměrné, a to hned z několika důvodů. Než se jimi ale budeme zabývat, měli bychom se podívat, co přesně rovnoměrné rozdělení znamená.
Navzdory obecnému přesvědčení nejde o to, že tyto práce budou rozděleny v rovném poměru. Jistě, zdálo by se to spravedlivé, avšak pravdou je, že tomu tak není. Ve skutečnosti by měly být rozděleny podle jiných faktorů, přičemž tím prvním je časová dostupnost. Jednoduše řečeno, kdo je více doma, ten by měl odvést více domácích prací a naopak.
Dále je tu věk. I ten totiž hraje roli. Nemůžeme například po malém dítěti chtít, aby třeba vytíralo či luxovalo, avšak například odnést odpadky to koše, talíř od jídla do kuchyně, nebo i vynést koš do popelnice, to zvládne. I u dětí však musíme brát ohled na to, kolik času vlastně mají. Valná většina z nich totiž chodí do školy, a poté mají nejrůznější zájmové kroužky, případně doučování. Z toho všeho jsou samozřejmě unavené, především pak psychicky, když už ne fyzicky. A to je potřeba respektovat, stejně jako to, že potřebují více času k odpočinku.
Navzdory tomu všemu však platí, že v mnoha domácnostech stále zastává většinu těchto domácích prací žena. Když se na to podíváme, zjistíme, že se stále rozdělují na mužské a ženské, přičemž ženy především uklízí, zatímco muži opravují.
Toto rozdělení vychází z historie, kdy muži pracovali celý den například na poli, zatímco ženy byly doma a staraly se o domácnost. Tehdy to dávalo smysl. Dnes však často chodí do zaměstnání oba partneři, a je tedy vhodné tyto tradice změnit. Zkrátka, každý by měl přiložit ruku k dílu, aby byl dům domovem.
.jpg)
