O tom, že spoleÄnosti vždy hýbe nÄ›jaké urÄité téma, se můžeme velmi snadno pÅ™esvÄ›dÄit. StaÄà si jen vzpomenout na nÄ›kolik z poslednà doby – covid, válka na UkrajinÄ›, ptaÄà chÅ™ipka, a dalÅ¡Ã. Můžeme si vÅ¡ak vÅ¡imnout, že obvykle je hlavnà pouze jedno téma, ostatnà se tolik neÅ™eÅ¡Ã. A když se vynořà nÄ›jaké nové, tak se na to stávajÃcà obvykle velmi rychle zapomene, aÄkoliv nebylo nijak vyÅ™eÅ¡eno.
Â
Â
To samozÅ™ejmÄ› nenà náhoda. Abychom celé situaci porozumÄ›li, je potÅ™eba se podÃvat, jak takováto témata vlastnÄ› vznikajÃ. Myslet si totiž, že daná vÄ›c najednou zaÄne lidi trápit, je nesmysl, zvláštÄ› když je situace stejná již nÄ›kolik let, pÅ™ÃpadnÄ› že je najednou trápit pÅ™estane, aÄkoliv se v podstatÄ› nic nezmÄ›nilo. Je tedy jasné, že pÅ™ÃÄina musà ležet nÄ›kde jinde.
Â
Tentokrát ji z velké Äásti najdeme v politice. Pokud se pozornÄ› podÃváme, zjistÃme, že se jedná Äasto o vÄ›ci, na kterých si nÄ›která z politických stran snažà udÄ›lat body, pÅ™ÃpadnÄ› zÃskat voliÄe. Nenà tedy divu, že se objevujà pÅ™edevÅ¡Ãm pÅ™ed volbami, kdy politici potÅ™ebujà zÃskat co nejvÄ›tÅ¡Ã popularitu. A upozornit na nÄ›jaký (aÅ¥ už existujÃcà Äi nikoliv) problém a nabÃdnout obvykle jednoduché Å™eÅ¡enà je pomÄ›rnÄ› snadnou cestou, jak si zajistit voliÄe.
Â
Â
To vÅ¡e je samozÅ™ejmÄ› souÄástà staré známé taktiky „rozdÄ›l a panuj“. Když se budou totiž lidé soustÅ™edit na nÄ›jaký problém, pak nebudou upÃnat takovou pozornost napÅ™Ãklad ke kauzám daného politika Äi politické strany, což se mnohým z nich může hodit. Je ted yv jejich zájmu pÅ™edhodit lidem nÄ›jakou návnadu, které se mohou chytit.
Â
SamozÅ™ejmÄ› je jasné, že danou vÄ›c nelze omÃlat donekoneÄna. VÄ›ci, které lze na dané téma Å™Ãci, se dÅ™Ãve Äi pozdÄ›ji vyÄerpajÃ, a lidé zaÄnou ztrácet zájem. Proto je nutné je periodicky mÄ›nit, a to obvykle podle toho, na co chceme, aby se soustÅ™edili.
Â
O tom, že to rozhodnÄ› nenà férová hra, nenà pochyb. Je to vÅ¡ak nÄ›co, co politici dÄ›lajà již po staletÃ. A je na nás, abychom jim na to neskoÄili.