Devadesátá léta dvacátého století přinesla do naší země kromě otevřených hranic na západ i další možnosti, co se týče výroby, distribuce a zejména využití nábytku. Značné pozornosti se těšily také vestavěné skříně na míru. Cenili jsme si na nich v první řadě jejich famózní vzhled, jemuž stěží konkurovala klasická skříň s křídlovými dveřmi. Posuvné dveře zaujaly snad každého, kdo si dobře uvědomoval, jak zásadní je fakt, když se dveře neotevírají směrem do prostoru, ale pouze se posunou do strany. Kromě posunu dveří bylo značnou výhodou tohoto řešení zaplnění úložného prostoru po celé délce a šířce místnosti, a tak se dalo očekávat, že lidé si budou houfně pořizovat šatní skříně tohoto typu do ložnic.
Ono se to také logicky nabízí, kde jinde se ostatně chcete ráno převlékat z pyžama do košile nebo do sportovních kalhot. Jenže skříně v ložnici mají také své stinné stránky, a tou zásadní je zejména vyplnění prostoru. Skříň vám tu ukrojí téměř metr do hloubky po celé délce stěny, a to v malé ložnici není zanedbatelný rozměr. Ložnice se vám tu zároveň promění ve skladiště věcí, a my bychom měli odpočívat, regenerovat organismus a nabírat sílu hlavně ve vzdušném prostředí, sice útulném, ale s minimálním množstvím předmětů. Někteří lidé dokonce nedoporučují mít v ložnici ani obrazy, pouze pokojové rostliny, lampičky a noční stolky.
Jestliže se nad tímto fenoménem zamyslíte do hloubky, možná zvážíte řešení, které oslovilo již řadu lidí před vámi – umístit vestavbu na míru do předsíně. Posuvné dveře vám tam samozřejmě nebudou překážet, a že vám skříň zabere místo a bude tu jen úzký prostor pro pohyb? V předsíni to přece nevadí, tudy jen procházíte a zdržujete se zde pouze po dobu nutnou pro převlečení či přezutí. A pokud si zvolíte světlou barvu posuvných dveří, nebude vám předsíň připadat tak úzká, protože světlé barvy odráží světlo, na rozdíl od těch tmavých, které jej pohlcují.
